Na přelomu května a června jsme vyrazili na třídenní cyklistické soustředění do Janova nad Nisou. Naši čerství a mladí členové oddílu vesele udávali rychlé tempo první polovinu tratě , ale pro svůj horší orientační smysl a málo vytrvalosti přijeli na chatu až za ostřílenými borci. Na všechny čekala tradiční hora skvělých palačinek a následně postel. Nedělní ráno jsme si museli přivstat abychom stihli snídani a horskou etapu po Jizerských horách. Vedro bylo v sedle kol snesitelné a Jizerské hory okolo Smědavy nádherné. Modrá obloha a zelené pláně v národním parku jsou balzámem na duši člověčí , ale horské cesty si za to vybrali svou dań na duši u kola. Duši Dušek David naštěstí měl náhradní a za pomoci všech ostatních proběhla výměna duše rychle. Tatík mu samozřejmě pečlivě zalepil tu děravou . Nejtěžším místem této etapy je vždy závěr. Krátce po poledni v třicetistupňovém vedru na každého čeká osmikilometrové stoupání z Liberce na vrch Maliník nad Bedřichovem. Milan Kalaš ml. překvapivě nepřijel na chatu po silnici jako ostatní, ale kdesi přejel na polní cestu a přijel k chatě opět z úplně jiné strany. Po obědě následoval pěší výstup na rozhlednu a z ní úprk před bouřkou do sálu s bowlingem. V koulení o pivo vyhrál samozřejmě jeho největší konzument Evžen Dušek a paradoxem bylo, že jeho syn prohrál a tak podpořil otcova koníčka. V pondělí opět brzy vyrazilo na 130 km cestu domů . Počasí nám přálo takže až na jednu odřeninu z nedodržené bezpečné vzdálenosti jsme dojeli šťastně a utahaně domů.