Historie vzniku města.

Nymburk zaujímá význačné místo v pánvi středního Labe, tvořící rovinatou nížinu. Snad právě proto je území dnešního Nymburka i jeho bezprostřední okolí soustavně obýváno již od doby neolitické. Důkazem jsou archeologické nálezy na jeho území. Ty byly zvlášť hojné v době výstavby seřaďovacího nádraží v období druhé světové války. Jádro středověkého Nymburka leží v místech největší sídelní přitažlivosti, na ústí Mrliny s Labem, jak dokazuje doložený název původní osady Usk (Ústí). V těch místech byl také přes Labe brod. Další historické jméno Nymburka - Svinibrod je známé z Hájkovy kroniky, jinde zmíněno není.Existence brodu přes Labe předpokládá starou cestu od jihu k severu, jenž bývá nazývána žitavskou. Směřovala od Kouřimě přes Sadskou, Nymburk a odtud na Mladou Boleslav.Po založení města vznikla cesta na Starou Boleslav přes Lysou nad Labem a dále na východ k Hradci Králové, do Kladna a Slezska. Podle toku Mrliny vedla další velmi stará cesta směrem k župnímu hradu Havrani a dál na severovýchod do Podkrkonoší (k Jičínu). K jihovýchodu směřovala cesta k Libici nad Cidlinou a dál směrem jihovýchodním na Moravu přes dnešní Havlíčkuv Brod a Jihlavu.Nejstarší písemná zmínka, kterou je možné vztahovat k dnešnímu Nymburku se

datuje ke dni 5.února 1219. Papež HONORIUS III. potvrzuje klášteru v Teplé dvůr v Nové Hoře nad Labem z věnování Hroznatova zakladatele kláštera. Jméno Nová Hora vzniklo patrně přepsáním z německého názvu Neuberg místo Neuburg. Mimořádně zajímavý půdorys nově založeného města vznikl díky směrování obcodních cest a vyšel i z původního hradiště. Nynější situace s kostelem sv. Jiljí (původně sv.Mikuláše) s kostelním náměstím zachovává téměř dokonale formu dávné okrouhlice. O zakládání města nás poučuje listina z formuláře Jindřicha z Isernie, královského pronotáře Přemysla Otakara II. Její datování k roku 1257 je zřejmě nesprávné a podle rozboru se hodí spíš k posledním letům Přemyslovy vlády (1276-8), z textu však vyplývá, že město Nymburk nad Labem bylo vyměřeno,

hradby v létě.jpg (26186 bytes)
neboť král dává bratřím řádu kazatelského (dominikánům) výměru pozemků k vystavění kláštera sv. P.Marie.   Lze tedy mít za to, že město bylo založeno ke konci vlády Přemysla Otakara II a bylo pak po ukončení zmatků vlády braniborské budováno za vlády Václava II, v období politické stabilizace země.Hradby, dnešní výrazná dominanta města vznikly zřejmě za vlády Václava II a byly postupně dostavovány za i za Jana Lucemburského. Zvláštní pozoruhodností je cihelný materiál hradebního zdiva.Vnitřní, vysoká hradba byla korunována cimbuřím a zesílená v pravidelných intervalech (na dostřel) hranolovými baštami, zevnitř otevřenými. Hradební věž při děkanství byla obytná. V celém obvodu vnitřní městské hradby bylo přes 50 bašt. Na výpadových cestách pak byly čtyři městské brány:Svatojiřská (Pražská), Boleslavská (Velelibská), Bobnická a Labská (k mostu) a jedna fortna k Labi mezi mostem a kostelem. Nad všemi městskými branami stály hranolové průjezdné věže. Vstupy do městských bran byly z venčí zajištěny padacími mosty přes příkopy.

Nymburk byl v té době strategickým bodem a městem požívajícím mnoha privilegií. Až třicetiletá válka ukončila jeho rozkvět a nadlouho zastavila jeho rozvoj. Dalšího rozvoje se Nymburk dočkal až z příchodem železnice v 19. století díky které se stal důležitou železniční křižovatkou.

Dějiny ve světle archeologických nálezů

O nejstarší historii Nymburka nás informují pouze archeologické nálezy, byly shromažďovány od konce minulého století a teprve od poloviny 80. let století dvacátého jsou získávány rozsáhlými výzkumy v historickém jádru města. Nejstaršími obyvateli byli první zemědělci z mladší doby kamenné. Je doložena osada a kostrové hroby s kamennými nástroji. Keramické nálezy z mladší doby kamenné - eneolitu dokládají četné styky s dalekými zeměmi a není vyloučeno, že již v této době zde vzniklo opevněné sídlo, chránící brod. Mohylový hrob Nález kostrového hrobu s kamenným obložením megalitického typu byl naprostým překvapením jak pro archeology, tak pro širokou veřejnost. Tento skříňový mohylový hrob byl odkryt v roce 1994 a jeho stáří se odhaduje na 5500 let. Jedná se o naprosto unikátní archeologický nález, podobné jsou známy pouze ze západní Evropy a z jedné lokality na jižní Moravě. V době bronzové byla vybudována mohutná pevnost s centrem na Kostelním náměstí. Hradiště bylo chráněno příkopem, hlubokým 6,5 m od současné úrovně a širokým nejméně 15 m, jehož průběh se zachoval dodnes. Život na hradišti se nezastavil ani v následující starší době železné, příchod prvních Slovanů dokládá zatím jediný nález jámy s typickou nádobou tzv. pražského typu. Další kapitola se začala odvíjet až v poslední třetině 13. století.